Sama na sever - vpíjím se očima do cesty a čas mi protéká rukama do volantu

Dneska se s vámi podělím o zážitky ze silnice. Všechno je skvěle značené, i kruháče, nejde zabloudit. Mířím okolo moře na sever ke Stockholmu a zastavuju se na zajímavých místech.

Karlskrona

Hlavní tepna jihovýchodního švédského pobřeží má často jen dva pruhy oddělené plůtkem, někdy tři a výjimečně čtyři. Sjezdy a odbočky na každém rohu. Co se týče rychlostí, během hodiny se vystřídaly úseky se všemi maximálními rychlostmi po desítkách od 30 do 110. Jedu na tempomat, protože si nepamatuju, kolik je zrovna tady. U značky nastavím rychlost a jedu zase k další značce.
Maximální rychlost 110 mi vyhovuje, mám čas sledovat okolí, nízkou spotřebu a nejsem z toho unavená. Často jedu i pomaleji. Mám za sebou 1500 km.

Občas bych si přála umět víc švédsky, když se okolo mě míhá celá oranžová cedule, zjevně výstražné sdělení s patnácti neznámými slovy. Fotku za jízdy nemám, zkoušela jsem, ale nestojí to za moc. Jsou to upozornění na uzavírky, ale vše je ještě mnohokrát značeno. Častá jsou i upozornění, že se bude za 200m snižovat rychlost.

Chytám švédská slova, baví mě to. Pár desítek rozumím, samozřejmě podstatná jména a často podobná jiným jazykům. Jinak není problém s angličtinou a lidi na mě často začínají mluvit německy, stejně tak cedule u památek jsou v těchto řečech a někdy i polsky.
Rádio jsem ale nenašla jiné než švédské, takže zprávy si příliš neposlechnu. Včera říkali něco o "apokalyps" a "katastrof", ale zpětně jsem to k ničemu nepřiřadila.

Dvě noci jsem teď spala v přístavu. Ráno se koukám na loďky a celou tu krásu a jsem bezkonkurenčně první venku. Kdo mě zná, těžko uvěří!

K celkovému pocitu: strašně se mi tu líbí. Domečky nádherné upravené, na venkově červené, v zahrádkách růže a další květiny. Švédská vlajka na stožáru. Všechno malinké, žádná přehnaná sídla. A nejkrásnější je, že v každém okně je lampička a květináč nebo soška a v noci všechny ty lampičky v oknech svítí.

Navštěvuju Karlskronu. Město okoušející mořskou vodu špičkou nohy, malebně naplavené na ostrovech a plné lodí. Krásné muzeum námořnictva. Moje oči se cítí jako na nejlepší hostině dostupné chudým i bohatým, stačí se dívat tamhle a tudy a tám... obzory a ostrovy, soumrak a všechno, co umí slunce.