Sama na sever - zabloudilka ve Śvédsku ve tři ráno

Na trajektu mi bylo hej, jela wifi a na rozdíl od většiny spolucestujících se mi nechtělo spát. Vymotali jsme se z trajektu a pak už jsem se ocitla ve tři ráno v zemi, jejíž řeč neznám, se záměrem najít místo ke spaní.

Věděla jsem ale, kterým směrem se vydám a bylo dobře vidět. Domky měly rozsvícené lampičky a tma vypadala díky dlouhým dnům spíš jako tmavý podvečer.
První pokus mě zavedl na cestičku, která se změnila v mírné schody, takže jsem rychle mizela a doufala, že nepíchnu.
Napodruhé se mi podařilo už zaparkovat u kempu u moře, ráno jsem si užila rozcvičku na písku a sprchu.

Ten den jsem měla narozeniny, není ale úplně jak a co slavit, takže s díky přijmu gratulace a říkám si, že se mi poslední roky na narozeniny podařilo naplánovat zvláštní zážitky. Cestu na Ukrajinu a kurz od Prázdninové školy Lipnice.

Vydávám se dál podél pobřeží a navštěvuju Ales Stenar, kamenný kalendář ve tvaru lodi z roku 1000-1400, samotné kameny jsou však z hrobů z doby bronzové nebo starší.

U moře pořádně fouká, oblékám se do teplého. Švédské děti si ale užívají, běhají naboso a v krátkém oblečení. No, myslela jsem, že jsem otužilá, ale mám co dohánět.

Ales Stenar

   +3